article image

eTwinningové školy charakterizuje spolupráce, sdílení a týmová součinnost

Spolupráce je slovo, jež je s eTwinningem nerozlučně spjato. Ve většině případů se používá k popisu toho, jak v rámci eTwinningových projektů společně pracují učitelé a žáci z různých zemí.

Ve škole je ovšem efektivní učitelská spolupráce definována jako zapojení do postupů, v jejichž rámci mezi sebou učitelé komunikují o svých zkušenostech z výuky a aktivitách, které během ní probíhají, a to ve snaze rozšířit si odborné pedagogické znalosti a vzájemně se povzbudit ke zkoušení a vytváření nových věcí. Členové školní komunity sdílejí přesvědčení, že nejlepším způsobem, jak dosáhnout cílů, které si škola vytyčila, je spolupráce a dostatek času na vytvoření týmů a realizaci součinnosti.

Učitelům, kteří se do spolupráce zapojují, se zlepšuje přístup ke zdrojům i výukové metody: spolupráce totiž napomáhá při zkoušení nových myšlenek a aktivit. Díky tomuto procesu může škola také kontinuálně reflektovat a zdokonalovat své postupy a zajistit vysoký standard pro všechny žáky.

Školy musí překonávat různé překážky, jako jsou například zaběhnuté systémy, nedostatek času, redefinice školní kultury od izolace učitelů směrem ke spolupráci mezi nimi, a také napětí a neshody, které mohou v rámci týmové součinnosti vznikat. V tomto případě hraje zásadní roli ředitelka (či ředitel). Ředitelka by měla do rozhodování vtáhnout i ostatní pracovníky školy a přispívat ke vzniku efektivních učitelských týmů (definovat jejich účel, stanovit cíle, poskytovat zpětnou vazbu a podporu). Jako pedagogická vedoucí motivuje ředitelka (či ředitel) školní pracovníky k tomu, aby se dále učili a zlepšovali své postupy.

Spolupráce není vždy snadná a je potřeba věnovat jí dostatek času. Školy v tomto ohledu začínají pomalu zavádět různá opatření, například mentoringové programy, sociální sítě, společnou výuku více učitelů, otevřené hodiny a týdenní schůzky věnované plánování a spolupráci.

Stačí to ale? Co spolupráce mimo vlastní školu? Jak mohou školy zapojit rodiče a jejich komunity?

Z výzkumu vyplývá, že žáci, jejichž rodiče jsou do jejich vzdělávání zapojeni, se ve škole mj. dobře adaptují, mají lepší sociální dovednosti, dělají domácí úkoly a mají lepší prospěch. Díky zapojení místní komunity se může zlepšit to, jakých výsledků žáci v učení dosahují a jak vnímají svou roli v širší společnosti.

Efektivní komunikace mezi školami, rodiči, žáky a komunitou tvoří základ rozvoje partnerství, která mohou ovlivnit to, jak se žáci učí. Učení se přitom neomezuje na vlastní výuku ve škole: v důsledku účasti rodičů na školním životě může pro žáky vzniknout holistické učební prostředí. Znalosti a vědomosti členů komunity a organizací v ní působících mohou školy zároveň využít k tomu, aby žákům nabídly autentičtější učení, jež má lepší vazbu na svět za jejich branami.

V jednom africkém přísloví se říká: „Do výchovy dítěte se musí zapojit celá vesnice.“ A právě v tom by měla spočívat úloha eTwinningové školy. eTwinningové školy by měly pěstovat kulturu, v jejímž rámci je za účelem dosažení cílů školy a k naplnění jejího poslání respektováno, oceňováno, podporováno a uznáváno inkluzivní zapojení všech zúčastněných stran.


Příklady osvědčených postupů vytvořených eTwinningovými školami:

Na Experimentální škole Soluňské univerzity v Řecku má spolupráce různé podoby. Většina z 34 učitelů, kteří na této škole působí, se účastní eTwinningových aktivit. Podmínkou této účasti a její nedílnou součástí je i podněcování a podpora ze strany vedení školy a také možnost specializovaných školení a existence konkrétních příležitosti ke spolupráci mezi učiteli. Vedení školy pomáhá učitelům se začleněním eTwinningu do vzdělávacího programu tím, že nabízí příležitosti k pravidelnému profesnímu rozvoji, díky nimž se mohou učitelé posouvat dále a rozšiřovat své kompetence.

Ve školním roce 2019/2020 se takovýchto aktivit zúčastnili všichni učitelé registrovaní v eTwinningu, přičemž se o svůj pohled podělili s ostatními pracovníky školy. Učitelé získali konkrétní příležitost, aby se vyjádřili k tomu, jak postupují kolegové, hovořili o různých problémech školy i tom, co je trápí, a aby se zapojili do rozhodování. K tomu, aby se mezi učiteli při výuce podpořila spolupráce, se do každého z eTwinningových projektů, které na škole probíhaly, zapojil více než jeden učitel. Jeden z učitelů zahájil projekt a představil své myšlenky kolegům, přičemž byl dán prostor zájemcům, kteří se mohli zapojit. V rámci tohoto kurzu tak přirozeně vznikly vynikající interdisciplinární projekty, jež umožnily učitelům i žákům různých tříd, aby se učili jeden od druhého. Učitelé byli nabádáni k tomu, aby zlepšili svou spolupráci účastí na eTwinningové hodině, na které při práci pozorovali své kolegy, čímž byl dán prostor vzájemnému učení, inspiraci a zpětné vazbě. eTwinning poskytl učitelům řadu nápadů a podnětů. Významnou roli sehrálo i vzájemné učení učitelů prostřednictvím eTwinningu. Umožnilo jim, aby podle své odbornosti všem pracovníkům školy nabídli školení k různým tématům, například k využití některých informačních a komunikačních technologií a jejich začlenění do procesu učení.

Spolupráce se však neomezovala jen na učitele: do učebního procesu a rozhodování se zapojili i žáci a jejich rodiče. Žáci, kteří se v nových technologiích často orientují lépe než učitelé a rodiče, jim pomáhali osvojit si dovednosti v oblasti IKT. Žáci připravili a zrealizovali řadu online kurzů (8 hodin) na platformě Moodle, jež byly věnovány využití IKT, obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a e-bezpečnosti, a to s cílem bojovat proti digitálnímu vyloučení dospělých. Kromě toho byla spolupráce žáků z různých tříd podporována v rámci mimoškolních aktivit. Dělo se tak v kroužcích organizovaných školou, jako byl například výtvarný kroužek, klub mladých matematiků, skupina statistiků, dramatický kroužek, klub mladých fyziků, modelová OSN či kroužek kritického myšlení.

V podobném duchu se žáci a rodiče zapojují i na Col legi Sant Josep v Navàsu, maloměstě se 6000 obyvateli v autonomní oblasti Katalánsko ve Španělsku. Spolupráce a zapojení rodičů zde již delší dobu probíhá tak, že jsou rodiče podle své odbornosti zváni do škol, aby žákům pomohli při různých aktivitách. Vzájemné učení učitelů a otevřenost vůči zkoušení nových postupů daly vzniknout workshopům a intenzivní spolupráci mezi zkušenými učiteli a novými účastníky eTwinningu formou tutoringu, díky čemuž se 12 ze 17 učitelů, kteří byli na škole do eTwinningu v minulém roce zapojeni, aktivně zúčastnilo interdisciplinárního projektu, přičemž dva z nich se rozhodli zahájit ve vlastních třídách samostatné projekty. Podobně jako v řecké škole se ani zde rozhodování a proces reflexe neomezovaly jen na formální vedení školy, a byly do nich naopak zahrnuti žáci i jejich rodiče. Škola Col·legi Sant Josep uspořádala formou „World Café“ setkání dvou zástupců a jednoho rodiče z každé třídy a učitelů. V rámci schůzky se hovořilo o nových informačních a komunikačních technologiích a nové hodině hudební výchovy, přičemž se na základě spolupráce dospělo k různým návrhům.

Na obou školách, tedy v Katalánsku i Řecku, je spolupráce ve všech aspektech jednou z hlavních priorit. Díky tomu se učitelé, rodiče a samozřejmě také žáci nejen zlepšují v tom, jak vedou výuku respektive jak se učí, ale zároveň se více zapojují i do práce související s posláním školy a jejími cíli a intenzivněji se jí věnují.