Jazyky pomáhají lidi sbližovat. Ačkoliv nám znalost jazyků přináší četné profesionální výhody, neméně důležité jsou též výhody kulturní, jež spočívají v tom, že jsme schopni komunikovat s lidmi ze sousední země. Běžná komunikace mezi cizinci nemusí nutně probíhat v jazyce, který by některá ze zúčastněných stran považovala za mateřštinu. Nicméně v eTwinningu dělají žáci z řady škol pravý opak: učí se jazyku sousední země a komunikují v něm, aby se mohli vzájemně sblížit, a to v mnoha sférách.

eTwinningové projekty škol ze sousedních zemí jsou pro výuku jazyků ideální, poněvadž nejenže žákům umožňují získávat poznávací dovednosti v podobě jazykového přínosu, ale navíc rozvíjejí i jejich schopnosti sociální a studijní. Sabina Vecchione Gruener je italská učitelka. Vyučuje němčinu na univerzitě v Terstu, kde sama studovala cizí jazyky, především srbochorvatštinu a slovinštinu, takže sama skutečně ovládá jazyky svých sousedů a v mnoha ohledech je v tomto poli průkopnicí. Odpověď na dotaz, jaký jazyk učí, si nejdřív důkladně promyslela. “Nu… učím němčinu. Na univerzitě, kde jsem sama studovala cizí jazyky, především němčinu, srbochorvatštinu a slovinštinu. Říkám to proto, abych zdůraznila, že už tehdy jsem si uvědomovala, že žiju v zemi, která sousedí s jinými, v multikulturní zemi, a tenhle poznatek si s sebou nesu po celá ta léta..”

Co se týče nejnovějších zkušeností s výukou, Sabina se domnívá, že si její žáci z hodin hodně odnesli, a to nejen z hlediska jazykového, ale rovněž z hlediska historie. “Výuka němčiny v Terstu je velmi specifická, poněvadž Terst má úzký vztah k německé kultuře, několik set let byl totiž součástí habsburské monarchie a toto historické pozadí se odráží ve zdejším nářečí, v kulinárních tradicích, v různých výrazech…”

Když Sabina hovoří o zkušenosti svých žáků s eTwinningovým projektem, v jehož rámci takové skutečnosti objevili, uvědomuje si, že mnoha mladým lidem tento projekt pomohl k poznání sebe sama. “[…] například v německém slovníku nacházíme některá slova, jež existují i v našem dialektu, anebo zjišťujeme, že naši rakouští přátelé jedí totéž, co my, ačkoliv jsme toto jídlo považovali za naši krajovou specialitu. Tohle všechno nám umožňuje poznávat naše sousedy a zároveň zčásti i sebe samotné. .”

Když přejdeme hranici, setkáme se se Sabininou eTwinningovou partnerkou. Cornelia Esterl je učitelka italštiny z rakouského Klagenfurtu. Znalost jazyka sousední země má pro ni značný význam, a to na mnoha různých rovinách. “ Jazykům svých sousedů bychom se měli učit nejen z důvodů ekonomických, ale i kulturních.” Pokud jde o zkušenosti jejích žáků, Cornelia řekla: “Žáci zjistili, že jazyk není jen školní předmět, ale vlastně náleží do oblasti kultury, na níž se rovněž mohou podílet – tedy budou-li chtít.” Fakt, že Rakousko a Itálie mají společnou hranici, rovněž znamenal, že se žáci z Corneliiny a Sabininy třídy mohli setkat tváří v tvář. Fakt, že se učí německy a italsky, s sebou tedy přináší reálné výsledky – jsou nyní schopni cestovat a komunikovat na mezinárodní úrovni.

Signe Sloth je učitelka z Dánska. Spolu se svými žáky pracovala na partnerském projektu se školou ze Švédska, v rámci něhož se pomocí písniček, tance a literatury učili jazyku těch druhých. Přestože švédština a dánština náleží do stejné jazykové skupiny, Signe vysvětuje, že mají-li se žáci začít učit jazyku sousedů, potřebují řádně pobídnout. “Dánština a švédština jsou si velmi podobné. Ale zeptáte-li se v dánské školní třídě, kdo byl ve Švédsku, zjistíte, že snad jen dva nebo tři žáci z dvaceti. […] Nevědí o švédštině nic a jsou přesvědčeni, že tomuto jazyku nerozumí ani trochu. Jedním z cílů tohoto projektu tedy bylo naučit se porozumět jazyku našeho partnera, takže v rámci projektu bylo zakázáno mluvit anglicky (tímto jazykem hovoří obě skupiny)..”

Pokud jde o uvádění žáků do souvislostí při výuce jazyků, Ria de Wilde z nizozemsky hovořícího společenství v Belgii vysvětlila, že její žáky velice baví učit se jazyku sousedů z Francie, jelikož mají společný zájem o fair trade, o němž mohou diskutovat. “ Žáci z Francie toto téma rozpracovali v novinách a naše studenty to rovněž zajímá; studují ekonomiku, takže se o fair trade zajímají i z jiného hlediska, a proto spolupracujeme na tomto tématu, abychom se zároveň učili i jazykům..” Protože se žáci soustřeďují na obsah spolupráce, společný zájem mi umožňuje navázat dobrý kontakt.

Sabinu, Cornelii, Signe a Riu cosi spojuje: prostřednictvím jazyka dosáhly toho, že se “odlišnosti” proměnily v “podobnost”. Žáci, kteří se dosud nikdy nepotkali s dětmi ze sousední země, si najednou uvědomili, že mají mnoho společného, co se týče historie, že se jim líbí stejná hudba a filmy a v některých případech používají přesně tytéž výrazy, které někdy dokonce nemají společné ani s dětmi ze své vlasti. Díky tomu, že učitelé a žáci překročili jazykovou hranici, nyní získali nové dovednosti, nové znalosti a snad – a to je asi nejdůležitější – také nové přátele.

Další informace:

• Zjistěte, jak vypadá vítězný projekt zvláštní kategorie evropského eTwinningu 2011, který se věnuje jazyku sousední země
• Pusťte si video, kde evropská komisařka Androula Vassiliou hovoří o významu mnohojazyčnosti 
• Poslechněte si eTwinningovou přednášku v podobě podcastu, kde Paddy Carpenter hovoří o výuce jazyků.
• Přečtete si o nejnovějších aktivitách Evropské unie ve sféře mnohojazyčnosti
  
• Otestujte si znalosti jazyků v jazykovém kvízu